DUBAI WORLD CUP: … post scriptum Dubai World Cup

Dubai World Cup (video)

(Gr.1, 2.000m, Tapeta, 10 mil. USD)

Dubai Racing Club původně zaznamenal pro vrcholný dostih sezony  zájem z 18 zemí světa (na přihláškách figurovalo 312 zájemců), nakonec bylo reprezentováno 6 národů.

Šejk Hamdan bin Rashid Al Maktoum, starší bratr dubajského emíra, se několik dní před DWC pro média vyjádřil následovně: „Myslím si, že ani letos není startovní pole nějak extra výjimečné. Ale přesto vypadá lepší, než byla loňská sestava. Podle mého názoru je to docela otevřená záležitost a jméno vítěze budeme znát až poté, co koně protnou cílovou pásku.“ Neodradil ho ani fakt, že 11 ze 14 účastníků na startu mělo na svém kontě minimálně jedno prvenství v grupě 1. Ovšem pravdu měl v tom, že o vítězi bylo rozhodnuto až v cíli. Nekonalo se žádné „one man – show“ typu Dubai Millennia nebo Curlina, kteří si pro zlatý pohár běželi s několika délkovým náskokem na soupeře. Tentokrát se mezi vítěze a jeho nejbližšího pronásledovatele vešlo pouhé půl délky. Ale o hodně více emocí. Japonsko bylo v popředí zájmu několik dní před DWC. Ne snad kvůli tomu, že se do té doby nejlépe umístili na 2. místě (2001 The Victory za Captain Steve) a toužebně čekali na první plný zásah. Celý svět s nimi sdílel následky přírodní katastrofy. Jako by v Dubaji nějakou vyšší mocí dosáhli malé, ovšem tuplované satisfakce. V podobě doběhu raz – dva! Vůbec není důležité, jestli se tento výsledek zrodil díky perfektně využité taktice a odhadu tempa v případě dvaatřicetiletého Mirca Demura v sedle hřebce VICTOIRE PISA. Letos doprovázela DWC opravdu zcela odlišná atmosféra – pocit soudržnosti a podpory národů národu. Mnozí japonští fanoušci, ale také stájový personál, jezdci a trenéři nosili trička s výstižným nápisem “Hope”. Trenér legendární Vodky Sumii Katsuhiko, jenž vyhrál americké Oaks, Hong Kong Mile a zaznamenal senzační doběh raz-dva v Melbourne Cupu 2006, dojatě sděloval své pocity: „Vítězství celý tým vnímá jako naději všem lidem v Japonsku, aby rychle našli sílu překonat tragédii po devastujícím zemětřesení. Je to ten největší suvenýr, který naší zemi vezeme.” Čtyřletý tmavý hnědák,  vítěz Grand Prix Arima Kinen 2010 a japonských 2000 Guineas a třetí v Japan Cup (G1) v Tokyu, startoval bez přípravného dostihu na tamní dráze. Potomek Neo Universe, jednoho z nejlepších japonských plemeníků (vítěz Japan Derby 2003), je jedním z mála koní, který dokázal porazit sobotní soupeřku a krajanku Buena Vistu. Nez letošní čekatel na opětovný start ve Vítězném oblouku  doputoval do prostoru pro vítěze, objímal šejk Mohammed vnučky majitele. O dubajském emírovi je známo, že emoce na veřejnosti moc často neprojevuje. Ani když jeho kůň vyhraje významný dostih. O to překvapivější a emotivnější byla jeho upřímná radost z výsledku. Z doběhu, ve kterém jeho vlastní kůň Monterosso doběhl až za dvojicí vyslanců z Japonska…

Druhý Trascend (Japonsko), vítěz Japan Dirt Cupu (G1), neměl se specifickým umělým povrchem zkušenosti, ale tady  odvedl velice dobrou práci. Naopak Monterosso (U.A.E.) zkušenosti s polytrackem má již z Anglie, kde ze 4 startů 2x vyhrál. V porovnání se svými polobratry (přes otce Dubawiho) Poet´s Voice (14.místo) a Prince Bishop (10.) předvedl nejlepší výkon. Podle žokeje Barzalony mohl být výsledek ještě o kousek lepší: „Jsem nadšený z výsledku, ale v koutku duše bych si přál více prostoru v rozhodujícím okamžiku. Jsem si jistý, že bychom finišovali druzí.“ Trenér Mahmood Al Zarooni si zopakoval stejné umístění, loni připravil v cíli těsně třetího Allybara.

Čtvrtý Cape Blanco, vítěz Irish Derby a  Irish Champion Stakes v roce 2010, byl prvním startujícím koněm trenéra Aidana O´Briena od roku 2005, kdy jeho Powerscourt doběhl pátý v Sheema Classic. Přihlédneme-li k tomu, že loňský přemožitel Workforce do Dubaje přijel až v úterý před dostihem a dráhu si vyzkoušel teprve ve čtvrtek, můžeme jeho výkon považovat za výtečný. Možná až nečekaně dobrý na to, že se jednalo o jeho první letošní běhání.

Druhé místo Gio Pontiho (USA) za fenomenální Zenyattou v Breeder´s Cup Classic 2009 (G1) ho loni katapultovalo do role favorita DWC. Po nepříznivém průběhu ovšem zklamal a doběhl až čtvrtý. Při posledním startu, a ten se odehrál v listopadu 2010 v v Breeder´s Cup Mile (G1), byla jeho jedinou přemožitelkou Goldikova. Historie se opakuje. Opět se pomalu dostával mezi nejsledovanější adepty na pocty nejvyšší v letošním ročníku Dubai Cupu. Navíc při poslední rychlé práci zvládl 1200m za 1:21,99min. Podle slov tamních odborníků působil stále lepším dojmem. Jen toho nejlepšího dojmu nakonec svěřenec trenéra Clementa nedosáhl, když posledních 200m po slibném progresu vypustil a obsadil 5. příčku. Ramon Dominguez v jeho sedle vidí důvod jako někteří další jezdci v pomalém tempu: „Bylo to nefér udělat tak extrémně pomalý dostih. Můj kůň rázem vypadl ze hry.“ Podobně si stěžoval také Christophe Soumillon v cíli sedmého Musira: „To nebylo ani tempo rychlé práce, natož dostihu.“ O všechny šance ze stejného důvodu přišel také favorizovaný Twice Over, v cíli nakonec až devátý. Henry Cecil, desetinásobný britský trenérský šampión a držitel 24 britských titulů, rozhořčeně dodal: „V počátečních fázích šli koně velice pomalu a to mu vůbec nevyhovovalo. Pro takový dostih je to velká ostuda, plno dobrých koní na to doplatilo.“

V cíli šestý Gitano Hernando (GB), který se na DWC připravoval už od prosince, podle trenéra promarnil jedinečnou životní šanci. “Sice je podle sázkařů řazený spíše do role outsidera, ale podle nás není jenom koněm do počtu. Letos jsme změnili taktiku a naordinovali mu dva přípravné starty v Dubaji. V každém z nich naznačil zlepšení. Věřím, že odejdeme se ctí,” seznamoval před dostihem veřejnost s pětiletým synem Hernanda Ital Marco Botti. Vítěz Goodwood Stakes (G1) žádné velké překvapení nepřipravil a umístil se na stejném místě jako loni. V současné době by měl mít reprezentant čečenského prezidenta Kadyrova za sebou změnu působiště, krátce po DWC se chystal do stáje Hermana Browna.

Jaký byl letošní 16. ročník Dubai World Cupu?

Díky dojemným reakcím hlavních aktérů v prostoru pro vítěze zůstane hluboko v paměti. Slzám dojetí se za cílem neubránil ani žokej Demuro. Vítěz Italian Derby i Japan Cupu při oslavách na Meydanu nakonec ale chyběl. Mohl být zahrnován děkovnými gesty a užívat si na výsluní zasloužené chvíle slávy od všech přítomných. Několik málo hodin po velkém triumfu  nasedal do letadla a mířil zpátky do Itálie. Proč nezůstal? Rozhodl se oslavit největší triumf dosavadní kariéry v úzkém kruhu rodiny. 

Golden Sword-11.místo

Musir-7.místo 

-------------------------------------------

Připravila: Marcela Klingorová

Foto: autorka